V pondělí vytvořilo Rusko nový svět. Hegemon je mrtev. A už dnes by Rusko a Čína měly započít se svým odpoutávaním od Západu, přičemž by si měly stále uvědomovat, že Satan je stále ještě schopen udeřit nukleárními zbraněmi.

Na Západě není nic, po čem by se dalo bažit. Západní země odevzdaly své nejdůležitější průmysly Číňanům a de facto odvolaly občanská práva svých poddaných. A jak dokazují kovidové povinnosti, jež byly na tyto poddané uvaleny, Západ už ani sám nevěří v hodnoty, které stále ještě hlasitě vykřikuje. Lidé, kteří uplatňují, nebo se pokoušejí uplatňovat svá ústavní práva na svobodu vyjadřování a svobodu shromažďování, jsou označeni za „domácí teroristy“. Jejich hlasy jsou potlačovány, jsou propouštěni ze zaměstnání, jsou jim odebírána lékařská oprávnění a jsou zatýkáni a vězněni. Západní svět se zkrátka přetransponoval do pekelné jámy tyranie.

Ruští ekonomové, jimž američtí neoliberálové vypláchli mozky, aniž by si toho postižení všimli, patří k největším nepřátelům Ruska. Vtloukli jim totiž do hlavy, že ruský ekonomický rozvoj závisí na přístupu k západnímu financování. Což je ovšem totální nesmysl.

Před pár lety jsme společně s Michalem Hudsonem objasnili, že spoléhat se při financování vlastního rozvoje na cizí půjčky a cizí kapitál je tou nejstupidnější věcí, kterou by Rusko mohlo učinit. Veřejně jsme se Ruské centrální banky zeptali, jakým způsobem se půjčené dolary a eura používají na rozvojové projekty, které jsou samozřejmě propláceny ruskou národní měnou, čili rubly. Jak se to proměňují dolary a eura v rubly? Používá centrální banka cizí měny, které si Rusko vypůjčilo, aby nakoupilo rubly na měnovém trhu? Ale proč se to takto dělá, když centrální banka si přece sama může ruble vytisknout?

Odpovědi jsme se tehdy nedočkali, ale takto se to skutečně dělá, třebaže je to pro Rusko po všech stránkách nevýhodné a ztrátové, protože za shora uvedené a nadbytečné operace musí západním měnovým institucím samozřejmě platit.

Dnes EU plánuje sankcionovat Rusko tím, že omezí jeho přístup na evropské finanční trhy, a Washington se chystá učinit totéž. Rusko však fakticky nepotřebuje, aby jeho banky měly přístup na banky evropské či americké. A to proto, že tento přístup nejde k duhu Ruska, ale jde jen k duhu evropských a amerických bank, pohodlně sbírajících ruské úroky.

Rusko a Čína jsou denně vystaveny psychologickému působení o tom, že potřebují Západ. Tento blud je největší hrozbou, kterou dnes čelí nejen tyto dvě země, ale celý svět. Šance na vznik Třetí světové války se zvyšují s rostoucím počtem kontaktů, které tyto dvě země mají se Západem. A to proto, že tyto kontakty přinášejí stálá obviňování, stálé provokace, které mohou explodovat do konfliktu. Cožpak se až dosud neprokázalo, že tyto kontakty jsou nejen beze smyslu, ale i nebezpečné?

Prvním krokem ke snížení napětí je proto pro Rusko i Čínu nereagovat už na žaloby a obviňování. Reakce na ně udržují totiž tyto žaloby a obviňování při životě a jen povzbuzují k dalším. Nu a žaloby a obviňování jsou též prostředkem, kterým Západ udržuje Rusko a Čínu v defenzivním postavení, resp. vedou je ke standartnímu výroku: „My jsme to neudělali“. Proč cokoli popírat? Západ tomu popření stejně nikdy neuvěří.

Rusko a Čína mají své vlastní cíle. Těmi cíli jsou rozvoj jejich zemí a vytvoření jejich vlastních obchodnich bloků. Neexistuje jediný důvod pro to, aby si tento projekt nechali zkontaminovat západní korupcí.

Západní svět ostatně už pro Rusko dlouho problémem nebude. Západ se hroutí ve své vlastní degeneraci a umírá na nenávist sama na sebe. Dehonestuje své zakladatele a hrdiny. Ničí své vlastní historické památníky, na černé listiny klade svoji vlastní klasickou literaturu, na univerzitách a středních školách učí nenávisti sama k sobě a teď si návdavkem k tomu všemu stvořil i dva mocné nepřátele.

Je obtížné pro zemi a pro impérium shromáždit dost napětí k tomu, aby vedlo až k válce, když vybraný nepřítel na vás nereaguje. A tak nejlepším způsobem, jak se vyhnout válce, je dávat si na Západ sice pozor, ale jinak jej ignorovat a vyhýbat se veškerým pletkám s ním. A všímat si svých vlastních záležitostí.